Chodím po těch schodech spojující dvě ulice dost často.
Ale nikdy mě nenapadlo, že bych je mohl fotit.
Až nedávno.
Přikládám fotoaparát k oku. Zkouším různé úhly a pekelně se soustředím. Nevnímám. Neslyším…
Tu se za mnou ozve: „Mohu projít?“
Překvapení a leknutí.
Ale, ta slečna dodala tu pravou třešničku na schodech.
