Chtěl bych se s vámi podělit o jednu zkušenost.

Pokud si chcete zafotit jen tak, pro radost, není nic snažšího. Vytáhněte si fotoaparát ze šuplíku a … foťte! Cokoliv vás napadne.

Byl jsem přítomen na jedné oslavě, kde byly nachystány mísy s ovocem a květinová výzdoba. Sedíte a povídáte si. A tu náhle stačí zvednout zrak a podívat se tím správným směrem po místnosti. Vidíte, jak sluneční paprsky hladí mísy s ovocem. Jak se přímo po nich rozlévají. Upozorňuji, že to bylo pozdně listopadové slunce. Nikoliv letní reflektor. Ovoce dostává zlatavou barvu. Až se člověku zbíhají sliny něco uždíbnout. Jenže člověku-fotografovi je to zase líto uždibávat, když je to tak skvěle naaranžováno…

Stačí vzít do ruky foťák, zvolit ten správný pohled, zkusmo se podívat několikrát do hledáčku, upravit čas a clonu. A zmáčknout spoušť. O nic jiného v tomhle případě nešlo.

Žádné složité aranžování, osvětlování, odrazné desky. Nic takového. Je to jednoduché. Můj umysl byl opravdu takový, že jsem chtěl stíny a světlo. Chtěl jsem život, nikoliv umělé zátiší.

Povedlo se mi? Komentujte, ptejte se.