Už to sleduji dlouhou dobu. Při chůzi po městě či tam, kde jsou zajímavé historické památky, je spousta turistů. Každý z nich třímá fotoaparát. Zhruba tak asi polovina z nich má velký přístroj v podobě zrcadlovky. A teď přijde to zajímavé. Ne každý, kdo má super drahý přístroj, fotí na nějaký poloautomatický či manuální režim. Většina z těch, co jsem zahlédl a úmyslně jsem si udělal takový malý průzkum, používala režim AUTO. Pokud to jen šlo, ideálně s vestavěným bleskem. A ještě lépe za poledne, kdy je nejostřejší světlo, na dvacet metrů, kam už fakt blesk v tomto nastavení nedosáhne.

Poptal jsem se známých a kamarádů, jak fotí. Dopadlo to nadočekávání přesně tak, jak jsem myslel. Většina má foťák nastavený v automatickém scénickém režimu. Jen málo z nich používá i další funkce, za které si vlastně zaplatili.

Proč? I když si přečetli návod, třeba nebyl návod pochopen. Nebo si návod ani neobtěžovali přečíst. Anebo jsou rádi, že dokážou ovládat svůj přístroj aspoň tak, že udělají fotku. To je však docela škoda, nemyslíte?

A teď zde uvedu aspoň krátký popis expozičních režimů, které jsou skoro na všech přístrojích.

Režim AUTO

Už z názvu je patrné, že tento režim by měl nastavit ideálně přístroj na to nejlepší možné fotografování. Čip změří vzdálenost, okolní světlo a další parametry. Pak vyhodnotí a pokusí se nastavit ty správné hodnoty, jako je ISO, clona a čas. Možná ještě sám vysune blesk, popř. doporučí ruční vysunutí blesku. A už nezbývá nic jiného, než zmáčnkout spoušť. Jednoduché, elegantní, ale fotky prostě občas nevyjdou. Jsou takové tuctové, obyčejné. Někdy ani to ne. Někdy se nezadaří.

Pak nastupují ostatní režimy, které se dají navolit.

Režim PORTRÉT

Je to automatický režim zaměřený na focení postavy či jiného objektu, aby pozadí bylo rozmazané. Nepotřebuju znát clonu, čas, ISO, vyvážení bílé… Jen je na mně, abych došel co nejblíže k osobě či objektu mého zájmu. Může být i strom, kytička apod. U osob se v tomto případě doporučuje jít co nejblíž, nastavit ZOOM co nejvíce tak, aby osoba byla zhruba pod ramena až po hlavu. Vyzkoušejte, co se vám nejvíce líbí. Možná zkuste i blesk, aby se prosvětlila kůže a oči. Opět záleží na podmínkách.

Režim MAKRO

Opět automatický režim zaměřený na fotografování malých předmětů z blízka. Fotoaparátu tím říkám, že budu fotit něco hodně z blízka. Proto se má snažit ostřit na krátkou vzdálenost. Záleží na přístroji. Některé to mají opravdu dobře vychytané, zaostří většinou velice dobře na první namáčknutí spouště. U jiných přístrojů prostě šanci nemám a musím zvolit poloautomatický či manuální režim a doostřit ručně.

Režim KRAJINA

Automatický režim na jednoduché fotografování krajiny. Tady naopak přístroj zvolí široký rozsah hloubky ostrosti. Proč? Abych měl na fotce co nejvíce zaostřený obraz. Tzn. nejen keře a trávu několik kroků ode mne, ale i vzdálené pohoří. Tolik teorie. Praxe opět záleží na jednotlivých značkách a fotoaparátech. Opět zde je místo pro vyzkoušení v praxi.

Režim SPORT

Automatický režim umožnující zachycení rychle se pohybujích předmětů. V plně automatickém režimu přístroj není schopen vyhodnotit, že budete fotit rychle se pohybující předměty, jako jsou běžci, cyklisté, auta, vlaky,… Nebo třeba hokej či fotbal. Tímto režimem SPORT však řekneme fotoaparátu, aby si dal pozor, že nyní přijde focení rychlých scén. Proto přístroj nastaví krátký čas a přiměřenou clonu dle automatického měření. ISO, vyvážení bíle apod. si také nastaví sám. Někdy lze nastavit ISO a další parametry ručně, což platí u všech režimů, ale na dalších přístrojích to zase neplatí. Opět jen záleží na daném přístroji.

Režim NOC

Noční režim je pomůcka při fotografování ve tmě nebo za hodně snížené viditelnosti. Přístroj navolí delší čas, větší ISO, vysune blesk. A pokusí se udělat ten nejlepší snímek. Některé přístroje mají možnost dalších nočních režimů. Typicky NOČNÍ PORTRÉT a NOČNÍ KRAJINA. To má třeba SONY. Některé umí fotit jen z ruky tím, že udělají rychlou sérii fotek a ty pak spojí dohromady. Výsledek je docela obstojný a nerozmazaný. Jindy musím opravdu použít stativ, abych neměl rozmazaný záběr.

Režim MOVIE

Filmový režim mi umožní natáčet krátké sekvence filmu. Od jedné minuty do několika desítek minut. Zaznamenává obraz i zvuk. Většinou lze zoomovat (přibližovat) obraz, zaostřovat na jinou část během natáčení apod. Je to však jen doplněk, většinou to není plnohodnotné video, jako z videokamer. A platí to i obráceně. Jsou videokamery, které dělají i fotky. Ale opět je to pouze z nouze cnost. Nikoliv pro běžné focení, ale jen jako doplněk.

Další scénické režimy, které jsem viděl na fotoaparátech jsou:

OHŇOSTROJ – umožní lépe fotit ohňostroje a udělat typické ohňostrojové květiny na fotce.

SNÍH – dokáže lépe nastavit bílou a čas expozice při focení v extrémně světlých podmínkách, jako je třeba sníh.

DĚTI A ZVÍŘATA – pro focení rychle se pohybujících se věcí a lidí

PLÁŽ – pro jiný typ focení při extremním světle. Od sněhu by se mělo lišit vyvážení bílé.

ZÁPAD SLUNCE – umí lépe vykreslit zapadjící slunce včetně oranžovo-červeného nádechu.

PANORAMA – dokáže jen držením či mačkáním spouště a poposunováním fotoaparátu po krajině udělat panoramatický obraz. Nejprve se nafotí série na sebe navazujících fotek a pak je přístroj spojí do jedné panoramatické fotky.

Režim PRIORITY CLONY a PRIORITY ČASU

Mezi poloautomatické režimy patří režim priority clony a režim priority času. O tom pojednává můj předchozí článek.

Poslední z režimů je REŽIM MANUÁLNÍ.

Jak už název napovídá, je to o plné uživatelské kontrole. Fotoaparát si můžu nastavit ke své plné spokojenosti. Ručně zvolím clonu, čas i ISO. Vyvážení bílé, blesk. Je jen na vás, jak velkou kreativitu využijete. Jen je třeba mít pojetí o tom, co chcete obdržet. Proto je vhodné seznámit se jak s poloautomatickými režimy, tak i plně automatickými a pořád zkoušet. A učit se. A … nebát se.