Byl horký letní den. Asfalt na silnici bublal, tráva usychala. Voda ve fontánkách byla teplá tak, že už ani psi do ní nechtěli vlézt. Prostě typický letní den.

Jeli jsme se podívat na tržiště, zda-li tam není nějaká dobrá nezvadlá zelenina. A světe div se, sehnali jsme vše, co jsme potřebovali. A dokonce i něco navíc.

U tržiště byl malý parčík. Na vyzkoušení pár póz naprosto vyhovoval. Jen trošičku jsme ovšem rušili jednoho pána na lavičce, který popíjel v horkém dni studené pivo a stěžoval si, že kvůli nám si musí dojít ještě pro jedno, neb mu rychle vyschlo v krku při pohledu na naše focení.

Nenechali jsme se vyrušit, pár snímků jsme udělali. Po skončení focení cestou k autu jsme objevili ještě jednu příležitost.

Příležitost udělat poslední fotku. A stačilo opravdu k tomu velice málo.

Zastíněný prostor, velké okno u hotelu a chuť to vyzkoušet. Víc není třeba. Foceno bez odrazné desky, bez blesku.

Všimněte si rozmazaného obrazu na skle. Odráží se tam letní ulice. Pozadí naprosto neruší, spíš doplňuje. Svislé pruhy na pozadí jakoby rozdělují odraz a umocňují dynamiku snímku.

Modelka je bez výrazného nalíčení. Je prostě tak, jako by šla koupit brambory na tržiště.